Nevíte jak udělat střih? 
Nevadí, vše vysvětlíme, není to nic složitého. Jak si jej zhotovíte si přečtete v 1. dílu sartoriálu:

• Nitě – na většinu materiálů stačí klasické polyesterové, ale pokud šijete z hedvábí, doporučujeme přímo hedvábné nitě. Pokud používáte overlock, budete potřebovat 4–5 špulek, pokud šijete na klasickém stroji, bude stačit jedna či dvě.
• Vlizelín – cca 10 cm vlizelínu na pásek – vyberte nějaký středně tuhý. Skvělé je i nažehlovací plátno, oproti klasickému vlizelínu dělá výrazně méně bublinek a lépe se nažehluje. Existují i speciální vlizelínové pásky s perforací určené přímo na šití pásků (na fotce), v návodu vám ale ukážu variantu vyztuženou obyčejným vlizelínovým proužkem.
• Zip – já jsem volila skrytý, délku cca 20–25 cm. Je lepší vzít delší a pak udělat kratší rozparek, zip navíc se může nechat nebo odstřihnout. Pozor, jsou v nich velké kvalitativní rozdíly, doporučuji např. firmu YKK.
• Knoflík, případně patentky.
• Další vychytávky jako textilní etikety, případně látku na kapsy, pokud je budete chtít????.

Kolová sukně přímo vybízí k všití kapes – klasické kapsy ve švu jsou ideální do míst, kde je hodně objemu a látka neobepíná tělo. Jak by řekla moje máma, já vždycky potřebuju něco extra, takže jsem kapsy na sukni přidala???? Ale nebojte, vy je můžete klidně vynechat. Návod na jejich ušití by vydal na samostatný článek, ale o tom zase někdy jindy.

Nejdříve si musíte nakreslit střih. Budete potřebovat nějaký větší papír, skvělé a levné jsou balicí papíry, dají se koupit po rolích o šířce 60 až 100 cm. Nedoporučuji klasický střihový papír, ten podle mě není dobrý vůbec na nic, pokud tedy neobkreslujete střih z Burdy – je příliš tenký a měkký, špatně se s ním pracuje.

Zvláště u dlouhých kolových sukní můžete vynechat kreslení střihu na papír a můžete kreslit rovnou na látku – první nakreslený střihový díl pak vystřihnete a použijete jako šablonu pro další. Vyžaduje to však jisté zkušenosti a hodí se to jen na nesplývavé materiály, takže vám raději ukážu, jak pracovat s klasickým papírovým střihem.

Nejdříve je třeba si spočítat poloměr kružnice podle vzorce r = obvod pasu / 6,28. V mém případě je obvod pasu 72 cm (šiju velikost 38), takže poloměr bude r = 72 / 6,28 = 11,5 cm. Pak je třeba si určit délku sukně – já jsem chtěla co nejdelší, aby se mi střih vešel do šířky látky a nemusela jsem ho dělit na více dílů, takže v mém případě 55 cm. Většinou je to ale tak, že si určíte, jakou délku byste chtěli a pak hledáte způsob, jak střih na látku položit – více v mém prvním článku o kolové sukni – střihu a polohování.

Na papír nakreslíte čáru o délce poloměru + délce sukně, zde 11,5 + 55 cm. K tomu nakreslíte kolmici o stejné délce, vyznačíte opět poloměr a délku sukně. Kratší kruh (obvod pasu) nakreslíte klasickým kružítkem. Dolní okraj sukně kreslím tak, že si vezmu krejčovský metr, který v levé ruce držím na středu kružnice a v pravé jím obtočím tužku a kreslím. Pokud budete kreslit dlouhou sukni a nebude vám stačit rozpětí vašich rukou, přizvěte si někoho na pomoc, kdo vám metr přidrží.

Předtím, než začnete cokoli stříhat, látku vyperte a vyžehlete. Perte vždy tak, jak budete chtít prát později, tedy pokud mám v plánu prát na 40 °C v pračce, předeperu minimálně na 40 °C. Pokud nebudete prát vůbec a budete pouze chemicky čistit, jako je tomu u většiny hedvábí, tak nemusíte předpírat. Já mám brokát ve složení polyester/viskóza, předeprala jsem na 40 °C, a dokonce ještě dala do sušičky… Světe div se, brokátu se nic nestalo, ani se moc nesrazil, jen možná lehce vystoupil vzor. Pokud máte látku, která se hodně třepí, jako právě brokát, tak ji rozhodně před praním začistěte overlockem/cikcakem, jinak vám pračka okraj rozcupuje na cimpr campr.

Vypranou a vyžehlenou látku si položte na stůl (ev. na zem) a srovnejte si kraje látky s hranou stolu. Útek a osnova by měly jít kolmo k sobě. Některé materiály, zvláště ty splývavé, rády na stole „tančí“ a musíte je trochu usměrnit, abyste nestřihli křivě.

Měli byste si rozmyslet, jak střih položíte na látku ještě předtím, než ho začnete obkreslovat. Já se budu držet následujícího schématu, délka 55 cm se mi do šířky brokátu 75 cm akorát vejde. Může se vám stát, že se vám střih na látku nevejde, takže pak budete muset rozdělit na více dílů – více v mém minulém článku o střihu na kolovou sukni.

Střih položte na látku tak, abyste měli dostatek místa na švové přídavky (já dávám baj oko něco kolem 2,5 cm a na dolním lemu 4 cm). Zatižte těžítkem, knihami, případně připíchněte špendlíky a obkreslete křídou. Já vždy obkresluji jen horní a dolní kraj, rovné části pak dokreslím pravítkem přímo na látku – je to rychlejší a přesnější.

Takto nakreslete přední a zadní díl, přičemž přední díl bude v přehybu. Nejjednodušší je nakreslit si oba díly a potom látku přeložit. Na zadním díle vyznačte délku rozparku pro zip. Mělo by stačit 18–20 cm.

Sešpendlete obě vrstvy látky k sobě okolo švů a pomocí rádla a kopírovacího papíru proznačte švové linie na druhou stranu. Nemusíte tedy kreslit díly čtyřikrát, ale pouze dvakrát, zbytek nakopírujete pomocí rádla. Proznačte si i veškeré značky, jako je rozparek na zip, případně kapsy.

Jestli jste nikdy nepracovali s rádlem, tak s tím rozhodně začněte! Funguje to stejně jako kreslení přes kopírák, prostě pod látku dáte speciální kopírovací papír a krejčovským rádlem kreslíte přes vyznačené švové linie. Rádlo má takové malé zoubky, které přes látku tlačí na papír a tím se z druhé strany obtiskne zrcadlová kopie vašeho střihu. Rádlo najdete v každé galanterii a kopírovací papír podává třeba Burda nebo Prym.

Sešpendlete si boční švy a zadní šev a sešijte. Pozor, u lesklých látek jako je satén, brokát apod. musíte špendlit k sobě švy, které jdou oba po osnově, jinak budete mít na jedné straně švu lesklou část a na druhé matnou. Rozparek na zip prošijte dlouhým stehem, zapošijte a šijte dál klasickým stehem. Takto můžete pak šev rozžehlit a posléze dlouhý steh snadno vypárat – bude se vám pak lépe všívat zip.

Teď byste mohli sukni vyzkoušet – jestli sedí obvod pasu a případně upravit, proto nechávám vždy tolik místa ve švech.

Jakmile máte vyzkoušeno, tak začistěte švy overlockem anebo cikcakem na obyčejném stroji. Hodně třepivé látky se dají začistit i třeba šikmým proužkem, říká se tomu hongkongský šev – vypadá velmi luxusně.

Já jsem švy rozžehlila a poté začistila na overlocku. Pokud máte tenčí materiál, můžete boční švy i sežehlit směrem dozadu a pak začistit. Zadní šev by měl být rozžehlený, kvůli zipu.

Tuto stranu zipu je třeba našpendlit a potom nastehovat. Při stehování látku nenatahujte, spíše lehoulince navolňujte. Rozhodně doporučuji stehování nevynechat – některé materiály, zvláště ty kluzké a splývavé, by vám pak mohly dělat neplechu.

Potom zip zavřete, přiložte druhou část rozparku a zašpendlete si hlavně vrchní a spodní část – to proto, abyste druhou stranu našili ve stejné výšce. Potom otevřete opět zip až dolů nadoraz a nastehujte druhou stranu zipu.

Na všívání skrytého zipu existuje speciální patka – bez ní to nejde. Nejradši mám takovou plastovou od YKK, ale nemůžu ji najít, takže jsem zip šila s klasickou kovovou. 

Zip všijte tak, že na jedné straně budete šít těsně k rozparku nebo i lehce za něj, a na druhé straně skončíte a zapošijete cca 5 mm nad úroveň rozparku. Vznikne vám malá mezera, která nebude z lícu nápadná, ale protáhnete tudy jezdec zipu nahoru.

Jakmile máte ušito, přežehlete ještě lehce lícovou stranu sukně v místě zipu – zip se vám ještě lépe schová a bude opravdu „neviditelný“.

Pokud máte zip o hodně delší než rozparek, můžete ho prostě ustřihnout. Já pak ještě přejedu zoubky nad zastřihnutím zapalovačem, aby se zatavily a nerozjely.

Nicméně pokud vám přebývá jen pár centimetrů, klidně zbytek zipu v sukni nechte, ničemu to nevadí.

Je hezké a praktické ještě přišít okraje zipu ke švu – zip vám pak nikde „nelítá“ a hezky drží.

Stejně jako u zipu, i způsobů všití pásku je několik, takže jsem vybrala takovou jednoduchou klasiku.

Nejdříve si sestřihněte švový přídavek sukně v pase na 1 cm.

Budete potřebovat:

• Proužek látky – šířka: 2 x šířka pásku + 2 cm na švy, délka: obvod pasu + 5 cm
• Proužek vlizelínu – šířka: 2 x šířka pásku + 1 cm, délka: obvod pasu + 5 cm

Takže když budete chtít pásek široký 3 cm, tak ustřihnete proužek o šířce 2x3+2 = 8 cm a délce 72+5 = 77 cm (pro obvod pasu 72 cm). Počítám s nadkrytem 2 cm a podkrytem 3 cm, nicméně to je jen orientační, záleží na vašem vkusu, velikosti knoflíku atd. Já jsem volila velmi úzký pásek (2 cm) a malý knoflík, proto mám podkryt 2 cm…nicméně nebyl to dobrý nápad, lepší by byly 3 cm. Je taky třeba počítat, že pásek se stříhá už se švovými přídavky, takže nadkryt bude mít po ušití 1,5 cm a podkryt 2,5 cm.

Postup všívání sukně do pásku vidíte v následujícím schématu:

1. Nejdříve si připravte pásek, tedy pruh vlizelínu nažehlený na látce. Já jsem si nejdříve ustřihla vlizelín, naznačila nadkryt i podkryt a rozdělila obvod pasu na čtvrtiny, aby se mi lépe všívala sukně. Potom jsem ho nažehlila na pruh látky, který jsem posléze sestříhla – přijde mi to takto přesnější než stříhat látku zvlášť a vlizelín zvlášť. Jelikož mám látku jen 75 cm širokou, musela jsem ji nastavit. Naštěstí brokát po sešití ve směru osnovy dělá skoro neviditelný šev, takže to nebyl problém.
2. Rozdělte si obvod sukně na čtvrtiny. U kolové to nemusíte moc měřit, protože čtvrtiny jsou v bočních švech a v předním středu.
3. Našpendlete pásek k sukni lícem k líci dle schématu, čtvrtiny pásku musí sedět na čtvrtiny sukně
4. Sešijte a sežehlete švový přídavek směrem do pásku.

Nezapomeňte si zkontrolovat, že vám sedí pásek na obou stranách zipu – často se stává, že to ušijete na jedné straně kratší. Já jsem se taky úplně netrefila, musela jsem šev o cca 1 mm poopravit :-)

5. Teď zažehlete horní nepodžehlený kraj pásku přesně k hraně vlizelínu. Možná se ptáte, proč nemůže být vlizelín stejně široký jako pásek… může, ale nepodžehlený kraj vám výrazně zmenší tloušťku švu v pase :-)

6. Přeložte pásek podélně v polovině lícem na líc dle schématu a odšijte špičku a podkryt 0,5 cm od okraje. Sestřihněte rohy švových přídavků a otočte do lícu.

7. Našpendlete si přehnutí pásku a proštepujte pásek podél dolního kraje. Můžete také prošít ve švu, aby štepování nebylo vidět, případně skrytým švem v ruce.

8. Teď už stačí jen vyšít knoflíkovou dírku a přišít knoflík. Začněte s dírkou – otvor dírky by měl lícovat se zipem, dírku udělejte dostatečně dlouhou, rozhodně delší, než je knoflík… tak o 0,5–1 cm. Radši si to vyzkoušejte někde bokem. Pokud máte třepivý materiál jako já, bude lepší si dírku nejdříve obšít na stroji a pak vyšít ruční dírku. Vyšívání dírky na stroji nemusí úplně fungovat, protože pásek je docela tlustý a stroj vám nemusí látku správně posouvat… Krom toho vám ta ruční déle vydrží. Knoflík přišijte až podle toho, jak vám vyjde dírka. Měl by mít určitě krček.

Abyste měli dolní kraj sukně krásně rovný, je třeba ho zarovnat na postavě. Každá látka se natahuje jinak a každá z nás máme jinak široké boky a pozadí, takže dosáhnete vodorovného okraje jedině tak, že sukni obléknete a necháte někoho druhého, aby vám naznačil délku.

Jak na to:

1. Oblečte si sukni a vezměte si ideálně i boty, které k ní budete nosit. I když je sukně kratší, boty na podpatku mění postoj těla a tím pádem i délku sukně vpředu a vzadu.
2. Podívejte se do zrcadla a určete si ideální délku. Zkoušejte, co vám sluší, někdy vás překvapí, že bude vypadat lépe, když sukni o hodně zkrátíte nebo naopak budete rádi, že jste nechali tak velký švový přídavek????
3. Stůjte rovně a dívejte se před sebe (ne na zem!) a nechte kamarádku, aby vám naznačila délku po obvodu celé sukně. Jsou na to různé pomůcky – nejlepší je prachová křída v značkovači délky , což je taková konstrukce na kolečkách, kdy jen mačkáte balonek a jezdíte kolem dokola a na sukni se značí tenké bílé čárky. Vřele doporučuji! Vystačíte si ale hravě bez toho s obyčejným  krejčovským příložníkem nebo prostě pravítkem, kdy si naměříte délku od země a po obvodu sukně pícháte špendlíky.
4. Vyrovnejte linku do obloučku – sukni si rozprostřete na stůl a dokreslete linku dolního kraje. Podle typu materiálu vám můžou vyjít prapodivné tvary – splývavá látka bude v šikmém směru kratší než v rovném, a to klidně o několik centimetrů! Nesplývavá látka může místo obloučku dělat vlny – podle toho, jak se vám zrovna složily sklady. Snažte se z toho vytvořit nějakou rovnoměrnou hladkou linku.

Tady je celá řada způsobů, jak na to. Nicméně kolová sukně má svá specifika, především velmi zakřivený dolní okraj, takže většina tradičních způsobů lemování zde moc nefunguje. Já jsem volila úzký lem: jednoduché přehnutí a prošití, protože je to rychlé a vypadá to dobře.

• Začistěte lem sukně na overlocku tak, aby vám zbyl max. 1 cm široký švový přídavek. Můžete použít také overlockový steh nebo cikcak na obyčejném stroji.
• Přehněte okraj v naznačené délce a zažehlete žehličkou.
• Prošijte na stroji z lícu asi 2 mm od okraje. Skvěle vám pomůžou magnetická vodítka, která si připnete na stehovou desku.

Hotovo!

      Další způsoby, jak začistit kolovou sukni, najdete v našem                            článku

Chcete se dozvědět více o střihu na kolovou sukni?

Podívejte se na předchozí díl:

Splývavé látky – tyto splývavé látky se hodí na krásně rozevlátou kolovou sukni s mnoha měkkými sklady.

Mírně splývavé látky – mírně splývavé látky tyto látky vám doporučuji, pokud chcete něco mezi splývavou a tužší sukní.

Nesplývavé látky – pokud chcete, aby vaše kolová sukně byla co nejširší a držela hezky tvar, pak vyberte některou z těchto nesplývavých látek.