Len patří – spolu s bavlnou, hedvábím a vlnou – mezi „velkou čtyřku“ přírodních textilních materiálů. Všichni ho známe, mnozí z nás ho mají doma, ale přesto je tak trochu upozaděný. V Evropě to přitom vždycky býval spolu s vlnou hlavní materiál, kterým jsme se šatili, než ho vytlačila bavlna; a zvýšený zájem, kterého se mu v poslední době opět dostává, svědčí o tom, že ještě neřekl své poslední slovo.
Dávno neplatí, že len je hrubé, rustikální plátno, které nepatří do moderního světa. Dnešní lněné látky mohou být díky novým textilním technologiím a postupům měkké a příjemné na omak. Většina lněné metráže v naší nabídce prošla speciální změkčující úpravou a skvěle se proto hodí na pohodlné každodenní oblečení.
Jak se dělá len
Len je rostlinný materiál, který se získává ze stonků lnu setého (Linum usitatissimum), konkrétně z lýka – jakési „vnitřní kůry“ stonku. Tím je len příbuzný konopí, ramii nebo jutě, které také patří mezi lýkové materiály.
Ještě v 90. letech jste v Česku běžně narazili na pole plná vysokých rostlin s modrými kvítky, později s kulatými tobolkami plnými semen. Od pěstování a zpracovávání lnu se však postupně upouštělo, protože to nebylo ekonomicky výhodné. Netýkalo se to jen Česka a Slovenska, ale i některých dalších evropských zemí.
Největšími producenty přadného lnu – tedy lnu používaného na výrobu textilu, ne lněného oleje – jsou v současné době Rusko, Ukrajina, Čína a Evropa, konkrétně Francie, Belgie nebo Irsko. Za nejkvalitnější se považuje len irský, italský a belgický.
Lnu v Česku snad svítá na lepší časy: český len, který u nás koupíte, je tkaný v místních tkalcovnách, jen zatím ze zahraniční suroviny. Doufáme, že vám v budoucnosti budeme moct nabídnout len, který se u nás i vypěstuje.
Len se sklízí tak, aby se zachoval co nejdelší stonek – obvykle se vytrhává i s kořeny. V první fázi zpracování se odstraňují nepotřebné části stonku; jestli si vzpomínáte na pohádku Jak krtek ke kalhotkám přišel, jistě si vybavíte, jak zvířátka len máčela, lámala a pročesávala. V továrnách na zpracování lnu sice nepracují čápi ani ježci, ale postup je stejný: usušené, semen zbavené stonky se namočí do vody, kde se bakterie postarají o odstranění pektinu, který slepuje lýková vlákna k sobě. Proces lze urychlit chemicky, ale potom je méně šetrný k životnímu prostředí i k samotným vláknům.
Poté následuje tzv. potěrání, při němž se rozdrtí a odstraní dřevnaté části stonku. Těm se říká pazdeří a používají se třeba na výrobu stavebních izolací. Lýková vlákna se pak vochlují, tedy pročesávají – dříve se to dělalo ručně na vochlovacích hřebenech, dnes se používají stroje. Krátká nebo příliš pocuchaná vlákna, která zbydou po vochlování, tvoří koudel, která se používá nejen na izolace, v provaznictví nebo v čalounictví, ale také jako zdroj celulózy na výrobu papíru.
Lněná rostlina se tak na rozdíl od bavlny zužitkuje celá. Její pěstování je také ekologičtější, protože len nevyžaduje tolik hnojiv a pesticidů. Nevýhodou je menší výtěžnost: ze stejně velkého pole získáte třikrát víc bavlny než lnu.
Vlastnosti lnu
Len má mnoho skvělých výhod a zhruba dvě nevýhody. Tak jako ostatní přírodní materiály je mačkavý, ale tato nežádoucí vlastnost se dá potlačit vhodnou úpravou. Záleží také na celkové síle a pružnosti látky – silná lněná plátna nebo směsi lnu s bavlnou, viskózou či elastanem se tolik nemačkají. U lnu se navíc lehce pomačkaný vzhled pokládá za normální, zvlášť u volnočasového oblečení, třeba letních kalhot nebo košile.
Druhou nevýhodou lnu je jeho hrubost a škrábavost, ale ani ta není nevyhnutelná. Surový len je tuhý, hrubý (ale také odolný) materiál, který se však dá dalšími úpravami výrazně zjemnit a změkčit. Většina lněných látek, které najdete v naší nabídce, je měkčená a příjemná na omak i na nošení. Máme i směsové látky, například len s bavlnou nebo len s hedvábím, které jsou ještě o něco hebčí. Můžete také využít toho, že len měkne praním.
- Odolnost lnu patří mezi jednu z jeho nejlepších výhod. Len snáší časté nošení a praní; velmi jemné látky se sice mohou při nešetrném zacházení poškodit, ale vydrží víc než stejně jemné bavlněné nebo hedvábné materiály. Oceníte to především u lněného povlečení, lněných utěrek a dalšího užitkového prádla. Bílý a přírodní len se smí i vyvářet a sušit na přímém slunci, ale mějte na paměti, že je to poměrně drastické a látka se může srazit, ztratit tvar nebo zkřehnout. Lněné oblečení doporučujeme prát na 40 °C, maximálně na 60 °C (bílé a přírodní) a vyváření si nechat jen na utěrky nebo kapesníky.
- Lněné látky (opět s výjimkou těch nejjemnějších) snesou i hrubší zacházení – bělení chlorovými přípravky (samozřejmě pouze bílý len!), dezinfekci, silné prací prostředky, drhnutí na valše nebo máchání v potoce.
- Len neláká hmyz (nepoškodí vám ho moli ani kožojedi) a je odolný i proti plísním a bakteriím. Tam, kde bavlna „zatuchne“ nebo podlehne hnilobě, len vydrží bez výrazného poškození.
- Lněné látky rychle schnou (rychleji než bavlna), jsou prodyšné a na dotyk působí chladivě. Jsou proto skvělé na letní oblečení, které je pocitově chladnější než bavlna.
- Len vydrží dlouho svěží, bez nežádoucích pachů – umí to ještě o něco lépe než bavlna. Oceníte to na dovolené, při kempování nebo na historických akcích – když zrovna nemůžete oblečení vyprat, stačí ho vyvěsit a nechat vyvětrat.
- Len se dobře barví – pokud už jste se podívali na naši nabídku lněné metráže, určitě jste si všimli, jak je krásně pestrobarevná. Lněné látky se běžně vyrábějí v zářivých i tlumených barvách, v žíhaných a přírodních odstínech nebo se zajímavými potisky.
VZOROVANÉ LNY
Na co se hodí lněné látky?
Len – látky, příze i nitě – má mnoho využití v moderním šatníku i v domácnosti. Nevěříte? Pojďte se podívat:
Lněné oblečení
Ze lněných látek si můžete ušít téměř jakékoli oblečení. Pevnější materiály o vyšší gramáži – náš tzv. „silný len“, se hodí na strukturované pouzdrové šaty, na dámský kostým i pánský oblek. Světlý pánský oblek se v létě tradičně nosí všude tam, kde je vyžadována elegance, třeba na svatbu nebo neformální pracovní schůzku. Jednoduché lněné šaty v tlumeném odstínu poslouží jako „pracovní“ šaty do kanceláře a bude vám v nich příjemněji než v polyesterové variantě.
Zvlášť jemné lny se hodí na halenky, tuniky, lehoučké šaty nebo oblečení s vrstvenými efekty – nebo na vlající šály a šátky.
Mimochodem, potřebujete-li lněný oděv podšít, doporučujeme hedvábnou podšívku (např. habutaj nebo serž podle gramáže lněného materiálu), případně voál ze směsi hedvábí a bavlny. Zachováte tím prodyšnost a chladivost. Ze lněných látek střední gramáže – u nás jim říkáme jednoduše jen len a je tak akorát, ani silný, ani tenký – se šijí pohodlné sukně, šaty, tuniky, pánské i dámské kalhoty. Široké „pláťáky“ jsou vděčný letní oděv, ve kterém je příjemněji než v kraťasech.
Zní to hezky, ale vy přece jen preferujete jednoduché úpletové tričko nebo sportovní šaty? V tom případě vás jistě osloví lněný žerzej (úplet), ze kterého můžete šít stejně jako z bavlněné tričkoviny. Lněné tričko je pružné, prodyšné, nosí se stejně jako bavlněné, ale protože o něco rychleji schne a je chladivější, je na léto o něco vhodnější.
JEMNÉ LNY
Slavnostní lněné šaty
Když se řekne „svatební šaty“, možná si představíte honosný hedvábný dyšes nebo krásné krajky, ale co když toužíte po venkovské romantice nebo minimalistické letní svatbě? Silnější lněné plátno nebo kepr se hodí na nabírané a široké sukně, které navíc můžete na rozdíl od hedvábí naškrobit nebo podepřít naškrobenou spodničkou. Jednoduché lněné šaty ozdobené paličkovanou krajkou, jednoduchou výšivkou nebo zcela bez ozdob jsou krásné i praktické – po svatbě je jednoduše vyperete, můžete je i obarvit a dál nosit jako letní model.
Na plesové šaty se len nehodí, ale ušijete z něj odpolední „koktejlky“, ve kterých s honosnějšími doplňky můžete na oslavu a druhý den bez doplňků jen tak do města.
Elegantní lněné šaty od Lucie Cetkovské Komárkové
Len v domácnosti
Díky své odolnosti a snadné údržbě se len hodí i do domácnosti, a to jak do kuchyně, tak do designového obývacího pokoje.
Naše babičky milovaly lněné utěrky a dobře věděly, proč si jich tak váží: len výborně saje vlhkost, rychle schne a vydrží vyváření v hrnci na plotně. Lněné utěrky běžně koupíte i dnes, nebo si je můžete vyrobit ze lněné metráže – v tom případě doporučujeme silný len vyšší gramáže, nebo lněný kepr či len rybí kost, které jsou díky pevnější vazbě odolnější. Kupované utěrky bývají kalandrované (hlazené válcováním) a před prvním použitím se musí vyprat, aby změkly, ale potom se jejich savosti nic nevyrovná.
Lněné kapesníky a ručníky jsou bohužel vzácnější a dražší než bavlněné, ale kapesníky si opět můžete vyrobit z jemné lněné metráže. Pokud raději používáte textilní kapesníky než papírové, je len hygieničtější a trvanlivější variantou než bavlna. Snadno se pere, dezinfikuje a žehlí, a přestože se jednoho dne také roztrhá, vydrží déle než bavlna.
Vzhledem ke snadné údržbě se len hodí i na prostírání, ubrusy nebo třeba dětské bryndáčky.
Len však není jen praktický, umí i zdobit. Ze lnu ušijete krásné závěsy nebo záclony: na záclony doporučujeme nejjemnější len v bílé barvě nebo pastelových odstínech, na závěsy těžší len v libovolném odstínu. Jednoduché barevné závěsy se hodí prakticky do každého běžného interiéru, závěsy v přírodní barvě působí rustikálně. Zajímavý drobný vzor – například rybí kost nebo proužky tkané ve dvou tlumených barvách – je elegantní a upoutá pozornost, aniž by působil křiklavě.
Len je výborný materiál na potahy na polštářky. Spokojení budou i ti, pro které není polštářek jen nedotknutelná ozdoba, ale rádi se na něm uvelebí: lněný povlak to vydrží a po ušpinění ho jednoduše hodíte do pračky.
A co takhle lněné povlečení? Naši předkové spávali ve lněném kanafasu, pro který jsou typické vytkávané barevné pruhy, ale vy si můžete vybrat libovolnou barvu nebo vzor podle vlastního vkusu. Len „dýchá“ a dobře odvádí vlhkost, ve spojení s kvalitní prodyšnou přikrývkou se vám v něm proto bude spát ještě lépe než „v bavlnce“. Jeho povrch je ale hrubší a nemusí proto vyhovovat každé pokožce.
Len na historické kostýmy a kroje
Jestli patříte k vyznavačům historie nebo milovníkům krojů, určitě vám len nemusíme představovat. Ať už vás zajímá středověk, renesance nebo lidové oděvy, bez lněných látek se neobejdete.
Na šití historických kostýmů se hodí lněná metráž v přírodních odstínech i plných všech barvách – záleží jen na vás, jestli vám nevadí moderně barvené látky, nebo si lněné plátno chcete obarvit sami. Tenké, jemné lny jsou vhodné na spodní košile a spodničky, klasické a pevnější lny pak na svrchní oděvy, pláště a doplňky (tašky, pytle). Jestli zamhouříte oko nad nějakou tou moderní inovací, máme také nepromokavý len vhodný na zakrytí vozů nebo stánků.
Na ruční šití lněných oděvů doporučujeme použít lněné nitě.
Na českém venkově byl len spolu s vlnou dlouho jediným oděvním materiálem. Běžné denní oblečení i kroje, nebo aspoň některé jejich součásti (spodničky, košile), se šily ze lnu, než ho – po rozmachu průmyslové revoluce – postupně vystřídala bavlna. Potřebujete-li lněné plátno nebo lněný kepr určité gramáže a vzhledu, nebojte se na nás obrátit.
Lněné příze a nitě
V našem e-shopu najdete lněné nitě, které naši zákazníci využívají například na ruční šití historických kostýmů, hodí se však i na paličkování nebo háčkování krajek a drobných ozdob.
Lněné příze, určené na pletení, u nás sice nenajdete, ale pokud vás pletení baví, nejspíš už jste se s nimi setkali. Nejčastěji se využívají na pletení a háčkování letních šátků, svetříků nebo kabelek.
LNY S KEPROVOU VAZBOU
Historie lnu
Jak už jsem několikrát naznačila, len je velmi starý materiál – ale jak starý? Nejstarší nálezy potvrzují, že už před 30 000 lety uměli lidé získat vlákna z planého lnu a zpracovat je na primitivní tkaniny. Staří Mezopotámci len cíleně pěstovali a ve starověkém Egyptě už existoval doslova lněný průmysl, i když lněné látky byly drahé a nosily je jen bohatší vrstvy – a to i po smrti: balzamovači používali na zavinování těl lněná obinadla. Ta se mimochodem většinou dochovala v perfektním stavu. V muzeu v Belfastu je uložena 2500 let stará mumie, která byla nalezena v dokonale zachovaném lnu.
Len pěstovali a zpracovávali staří Féničané, Řekové i Římané. Do lnu se oblékali, šili z něj pytle a lodní plachty. Ve středověku se len rozšířil do Evropy, kde se mu dařilo – má totiž raději chladnější a vlhké klima. V 15. století byl vynalezen kolovrat, který značně urychlil výrobu lněné příze. Lněné látky, do té doby dostupné jen bohatým, se začaly postupně šířit i do nižších vrstev. Pěstitelé a zpracovatelé lnu část své produkce prodávali, část si nechávali na výrobu nejrůznějších potřebností: oblečení, pytlů na mouku, provazů, domácího vybavení.
Po nástupu průmyslové revoluce v 19. století stoupla produkce lněných přízí a látek tak, že se ze lnu vyrábělo všechno možné – spodní prádlo, svrchní oblečení, ložní prádlo, utěrky, kapesníky. Potom se však do Evropy začala dovážet levná bavlna ze zámořských kolonií, která lnu dokázala konkurovat a postupně jej prakticky vytlačila. Konkuruje mu i dnes, ale její nízká cena si vybírá vysokou daň na životním prostředí: při pěstování bavlny se spotřebuje spousta vody a chemických látek, kdežto len je mnohem méně náročný a odolnější proti škůdcům.
I proto dnes lněné látky znovu získávají na popularitě: zákazníci oceňují menší ekologickou zátěž a jsou ochotní přijmout i o něco vyšší cenu, kterou jim ostatně vynahradí delší výdrž lněného oblečení (nesrovnatelná s běžnou levnou bavlnou, ze které šijí výrobci „rychlé módy“). V Sartoru doufáme, že to není jen dočasný trend a jednou se dočkáme i návratu modře rozkvetlých polí do české krajiny!
Silné lny
Zaujal vás len?
Nejste si jistí barvou nebo gramáží?
Zasíláme vzorky látek zdarma. K ničemu se nezavazujete.
Komentáře(3)