Lněné povlečení – Jak správně vybrat látku

Foto: Tomáš Fiala

Pro výběr lněného povlečení máme každý své důvody. Pokud zatím váháte, jestli by len pro vás byl to pravé, možná vás některý z těchto důvodů definitivně přesvědčí:

Lněné povlečení je netradičně krásné

Postel oblečená do lnu má neopakovatelné kouzlo. Někdo chce vintage povlečení v přírodní nebo starorůžové barvě, které doplní romanticky nebo starodávně laděnou ložnici. Někdo preferuje ekologicky laděný minimalismus, do kterého len také skvěle zapadá. Zářivě barevný len oživí každou ložnici – na lnu mnoho barev vynikne mnohem lépe než na bavlně. Lny se vyrábějí jednobarevné, vzorované a také v zajímavých strukturách, například žíhaný len nebo lněná látka tkaná v rybí kosti. Škála barev je široká, od pastelově jemných odstínů přes syté až k přírodně tlumeným nebo tmavým.

Lněné povlečení je nesmrtelné

Len je vysoce odolný materiál – odolnější než bavlna. Ačkoli používáním a praním měkne (a je tak stále pohodlnější), je mnohem odolnější proti prodření než bavlna. Jestli jste si někdy koupili levné bavlněné povlečení za pár stokorun, víte, že je náchylné k povolování vazby a švů, odírání rohů a hran a žmolkovatění – nic z toho vás u lněného povlečení nepotká. Kdybyste ho chtěli kvalitou a odolností s něčím srovnávat, pak jedině s poctivým, hustě tkaným bavlněným damaškem.

Lněné povlečení je antibakteriální

Len je oblíbený také pro svou samočisticí schopnost. Jestli máte lněné oblečení, víte, že vydrží svěží i v horkém počasí. Lněné povlečení rychle schne a vytváří nepříznivé prostředí pro plísně a bakterie. Pokud vám v noci bývá horko, doporučujeme len všemi deseti – i když se náhodou zapotíte, není nutné povlečení hned prát, stačí ho vyvětrat.

Lněné povlečení je chladivé a prodyšné

Bavlněné povlečení je sice také prodyšné, ale len má výraznější chladivý efekt, který oceníte hlavně v létě. Lehká letní deka povlečená lnem je skvělou volbou pro každého, kdo ani za horkých nocí nedokáže spát aspoň částečně nepřikrytý.

Len má zajímavý omak

Len je na dotyk jemně drsný. I když je měkký a pohodlný, v porovnání s povlečením z mako bavlny nebo damašku má zkrátka hmatově výraznější povrch (aniž by škrabal nebo kousal). Je to výhoda nebo nevýhoda? Rozhodnout se musíte sami, protože každý z nás má rád něco jiného – stejně jako někdo má rád lehoučké přikrývky a někdo poctivé těžké peřiny.

Mám zkušenosti s povlečením ze silnějšího českého lnu (200 g/m2) i s hladkým bavlněným damaškem a vyhovují mi obě možnosti. Damašek je hladký a působí luxusně, len je mile přírodní a trochu připomíná babiččiny naškrobené peřiny.

Lněné povlečení se snadno udržuje

Lněné povlaky nevyžadují složitou údržbu. Péči se ještě budeme podrobně věnovat, ale nebojte se, že byste jejich praním strávili víc času než u bavlněných. Len se pere v pračce na obvyklých 40–60 °C, za určitých podmínek ho lze i vyvářet. Můžete ho sušit v sušičce i na šňůře, žehlení můžete urychlit napařováním nebo kropením, ale ne vždycky je žehlení nutné – těžší lny to nevyžadují.

Když se podíváte do naší nabídky lněných látek, najdete v ní jak lněná plátna, tak lněné kepry, rybí kosti, žíhané lny a směsovky s bavlnou, viskózou nebo hedvábím. Všechny tyto látky se hodí na šití povlečení, pokud mají vhodnou šířku (viz dále). Nevhodné jsou snad jen zvlášť jemné lny; na povlečení vybírejte lněné látky v gramáži 140–250 g/m2.

Vhodné jsou jak stoprocentně lněné látky, tak i směsi s bavlnou a viskózou. Len s hedvábím je poněkud choulostivější na údržbu, ale zároveň je výjimečně jemný a hebký.

Kolik látky budete na vaše nové povlečení potřebovat?

Záleží samozřejmě na tom, jakou máte přikrývku a polštář. Standardní rozměry přikrývky pro dospělého jsou 140 x 200 cm, prodloužené přikrývky měří na délku 220 cm. Standardní polštář měří 90 x 70 cm. Malé dekorativní polštářky mívají nejčastěji rozměry 40 x 40 cm nebo 50 x 50 cm.

Přikrývky dvojité šíře (francouzské přikrývky, přikrývky na dvoulůžko, párové přikrývky), které měří 200 až 240 cm, se šijí ze speciální široké látky. Z běžné metráže je ušijete jedině tak, že spojíte dva pruhy látky. Povlak na přikrývku potom bude mít uprostřed podélný šev – záleží jen na vás, jestli je pro vás takový detail vadou na estetice.

Povlak má vždy stejné rozměry jako přikrývka nebo polštář – šije se (z již vysrážené látky) tak, aby nebyl menší ani větší. V příliš krátkém nebo úzkém povlaku se peřina smrskne a bude vám krátká; v příliš dlouhém nebo širokém se zase bude volně posouvat a rozčilovat vás volně plandajícími okraji povlaku.

Žijete v zahraničí, nebo chcete povlečením obdarovat někoho za hranicemi? Počítejte s tím, že se standardní rozměry přikrývek a polštářů mohou od těch našich lišit. V západní Evropě se často používají přikrývky šířky 135 nebo 155 cm. V Británii a USA se postele a k nim příslušející ložní prádlo označuje slovně: naší „stočtyřicítce“ zhruba odpovídá britská velikost small single šířky 53“, tedy 135 cm. Americká nejmenší šířka twin měří 66“, tedy 168 cm. Běžné jsou také odlišné velikosti a sestavy polštářů, než jsme zvyklí používat v Česku.

Na lněné povlečení vždycky vybírejte látku, která bude mít i po vysrážení dostatečnou šířku. Srážlivost lněného plátna je cca 3–7 % podle gramáže a vazby. Na přikrývku šíře 140 cm budete potřebovat 140 cm + samozřejmě dvoje přídavky na švy, které by měly být ideálně 1,5 cm, nejméně pak 7 mm široké; celková šířka látky by tedy měla být 141,5–143 cm.

Budeme-li počítat s průměrnou srážlivostí 5 % (tj. látka se po vyprání srazí na 95 % své původní šířky), snadno spočítáme, že potřebujeme látku šíře 148–150 cm.

Z naší nabídky proto doporučujeme především české lny, které mají běžně šířku 150 cm. Přesnou šířku uvádíme u všech lněných látek z našeho sortimentu, můžete si tedy vybrat podle potřeby.

Jakmile máte vybranou látku vhodné šíře, je už výpočet spotřeby celkem jednoduchý: na peřinu budete potřebovat dvojnásobek její délky + přídavek na zip nebo knoflíky. Na zip přičtěte 4 cm na každé straně, na knoflíkovou lištu 4 cm na jedné a 6 cm na druhé. Totéž platí pro polštář, ale „délka“ je v tomto případě jeho kratší rozměr.

Protože výška polštáře (70 cm) je polovina šířky přikrývky (140 cm), dá se v nouzi vystačit i s jednou délkou látky. Aby však vyšlo i na zapínání na delší straně, musí být šíře látky po vysrážení nejméně 144/146 cm (zip/knoflíky s jednoduchým založením). Jestliže vám nevadí švy na všech hranách polštáře (běžně bývají jen na kratších stranách) a zapínání na užší straně, stačí 141,5–143 cm. Nezapomeňte, že u vzorovaných nebo pruhovaných látek pak bude vzor na polštáři otočený o 90 stupňů!

Látku objednávejte s rezervou na vysrážení; můžete přidat ještě kousek „pro jistotu“ – nebude potom vadit, když při stříhání o centimetr ujedete nebo se vám kousek látky vytřepí. Na jednu přikrývku s polštářem doporučujeme rezervu 10 cm, na dvě cca 15–20 cm.

Na jednu sadu povlečení na polštář a přikrývku tedy doporučujeme koupit 6,10 m nevysrážené lněné látky, na dvě sady 12,20 m. Na jednu sadu s prodlouženou přikrývkou to bude 6,50 m látky, na dvě sady 13 metrů.

Protože se hodně lněné metráže prodává v šířkách od 135 do 145 cm, jak se ostatně můžete přesvědčit i u nás, snadno se stane, že si vyberete krásnou barvu nebo vzor – a pak zjistíte, že látka má na šířku jen 140 cm.

Když budeme počítat s pětiprocentní srážlivostí, zmenší se šíře 145 cm na 138 cm; šíře 140 na 133; šíře 135 na 128. Odečtěte ještě minimální švové přídavky (0,7 mm na každé straně) a vyjde vám 136,5 cm, 131,5 cm a 127,5 cm.

Stačí to? Hodně záleží na přikrývce: běžná celoroční peřina nebo přikrývka se do 136 centimetrů „setřese“. Tenká letní deka se podle mé vlastní zkušenosti s přimhouřením očí vejde i do 133 cm. Látka šíře 145 cm je tedy na povlečení použitelná, ale do užších se raději nepouštějte. A ještě jeden tip: než začnete s povzdechnutím vybírat jinou látku, změřte šířku své přikrývky a povlaku, který používáte. Možná máte užší typ a ani o tom nevíte.

Abyste látku před šitím vysráželi, vyperte ji podle instrukcí uvedených v popisu zboží: len v bílé, přírodní nebo světle pastelové barvě na 60 °C, barevný len na 40 °C. U vzorovaných lnů doporučujeme koupit o 10 cm víc a praní vyzkoušet na vzorku – vytkávané světle modré pruhy někdy vydrží vyšší teplotu, výrazné tištěné vzory mohou pouštět.

Pokud chcete povlečení vyvářet, v každém případě (i u světlých lnů) nejprve proveďte zkoušku na vzorku. Barevné lny vyvářením pouštějí barvu a blednou; u bílých a přírodních se toho sice bát nemusíte, ale mohou se při vysokých teplotách hodně srazit nebo zchlupatět. Protože se srážlivost může lišit doslova štůček od štůčku, doporučujeme pouze praní na 40, respektive 60 °C. Můžete si u nás také objednat vzorek zdarma a otestovat látku ještě před zakoupením.

Než len pověsíte na šňůru, vyklepejte ho a srovnejte, ušetříte si práci se žehlením. Chcete-li sušit v sušičce, zvolte jemný program. Přírodní a světlé lny můžete sušit na sluníčku, barevné raději ve stínu, aby nevybledly.

Žehlit doporučujeme ještě před úplným doschnutím – mírně vlhká látka se žehlí lépe.

Len ve směsi s bavlnou nebo viskózou také předem vysrážejte. Len s viskózou nelze prát na vysoké teploty, perte vždy max. na 40 °C. Len s hedvábím perte výhradně na jemný program a v pracím prostředku určeném na hedvábí nebo vlnu.

Lněné povlečení není zvlášť náročné na péči. Perte nejlépe obrácené naruby a na teplotu uvedenou v části o srážení látky (tj. na 40 nebo 60 °C podle barvy). Ždímat můžete na vysoké otáčky, pro případné sušení v sušičce doporučujeme šetrný program.

Lněné povlečení praním měkne, po každém vyprání tedy bude ještě měkčí a pohodlnější. Některé lny zpočátku pouštějí chloupky, které většinou po svlečení peřiny najdete uvnitř v rozích, ale po nějaké době používání to přestane.

Po uschnutí někdy ani není nutné lněné povlečení žehlit (záleží ale na gramáži a úpravě látky – některé lny se mačkají víc, některé méně). Při žehlení můžete nastavit žehličku na maximální teplotu (u lněných směsí na maximální teplotu choulostivější složky, tedy např. bavlny nebo viskózy) a povlečení napařovat i kropit.

Len neláká moly a je vysoce odolný proti plísním („zatuchlině“), kdykoli ho tedy můžete vytáhnout ze skříně, povléknout postel a vesele skočit do kanafasu!

Dnes se pod názvem kanafas prodává kostkované bavlněné plátno, které máme spojené především s ubrusy, zástěrami nebo závěsy na chatě.

Slovo „kanafas“ se do češtiny dostalo z němčiny, která převzala francouzské canevas; to je pro změnu převzaté z latinského cannabis, tedy konopí. Původně tedy šlo zjevně o konopné plátno, ale v českých zemích se kanafas v době své nejvyšší obliby, tedy v 18. a 19. století, tkal ze lnu. Vzpomeňte si, jak Babička Boženy Němcové na pouti obdivovala u paní správcové „celé vrchy plátna, kanafasu a příze“. Když se k nám začala dovážet bavlna, přidávala se i do kanafasu, až v něm nakonec len zcela nahradila.

Dnešní kanafas je středně hrubé plátno s vytkávaným pruhovaným vzorem: osnova látky je jednobarevná, zpravidla bílá nebo přírodní, v útku se vytvářejí barevné pruhy, tradičně červené nebo modré. Kostkované vzory jsou náročnější na výrobu, protože vyžadují vícebarevnou osnovu. Staré ručně tkané kanafasy proto bývaly většinou pruhované, ty kostkované se objevily až v 19. století, kdy byly k dispozici sofistikovanější tkalcovské stavy a tkalo se už i strojově.

Dnešní kostkované kanafasy jsou známé také pod názvem „vichy kostka“ nebo „vichy káro“ a vyrábějí se v mnoha odstínech, nejen modré nebo červené.

Láká vás lněné povlečení, nebo už jste si ho dokonce ušili či nechali ušít?

Pochlubte se nám fotkou

Pište své zkušenosti a pocity!